Čas Vám nikdo nevrátí...

Říjen 2017

"Strach sám ze sebe"

30. října 2017 v 16:13 | Elle |  Téma Týdne
- "Strach sám ze sebe" -

V pátek 20.10. v 1:10 se mi narodila dcera <3. Je to takový malý spokojený uzlíček.

Dost mi teď chybíš můj nejlepší.
V tuhle chvíli bych si hrozně moc přála, aby se skutečně pro jednou otevřely dveře mezi tvým a mým světěm, alespoň na 5 minut.

Jsou chvíle, kdy proklínám tu věčnou propast, to rozdělení na bílé a černé, na živé a mrtvé.
Zrovna tahle chvíle to je.
Měl bys žít. Měl by sis prožít celý svůj život. Tak moc bych si přála, abys měl tu možnost: žít.
Občas lidé opouštějí tento svět příliš mladí.
Někdy si říkám, ano, i takové životy mají svou dávku něčeho magického, něčeho vzácného, co si uvědomíme, až když je po všem.

Zrovna teď mi chybíš. Měl jsi pravdu: 3x3 je 9. Děkuju.

Měl bys vědět, že ten strach, co teď mám, je neskutečný.
Je to znova stejný strach o něčí život, jako tehdy s tebou.
Mám strach ze sebe, že nestihnu spoustu věcí, které nějak nutně potřebuji udělat, než skončí má čára života.

Člověk se ale nesmí bát, aby mohl jít dopředu, aby mohl jít naplno do všech těch věcí, do kterých chce jít.
Nesmíme se bát.
Strach nás drží zpátky, drží nás tam, kde být nechceme, tam, kde je to pohodlné.
Tohle nechci, chci se přestat bát a jít.
Teď v tuto chvíli je to nemožné, přece jen.. hormony :D

Pozitivní zprávou je, že se už malými krůčky zvedám ze dna :) Doufám, že nic nezakřiknu a že se pak můžu tady pochlubit, časem :)

*Elle*

"Vůle žít"

7. října 2017 v 0:52 | Elle |  Téma Týdne
- "Vůle žít" -

Dost často si říkám, že tě tady přece jen potřebuju. Potřebuju nějakého kamaráda, kterému bych vážně věřila a který by mi už dávno nakopal a nepustil by mě dělat věci, které dělám stále dokola, které pro mě nejsou dobré.

(Chord Overstreet - Hold On)

Nejhorší je, že to vím. Už dlouho to vím, že jedna z mých cest, po které jdu, není dobrá. Tahá mě ke dnu, nic mi nedává, pouze problémy a pocit, že je vše stejně marný, ať udělám a řeknu co chci.
To je stále dokola, neustále.
Změním se. Všechno bude jinak. Až...
Když přijde chvíle, kdy je to propírané AŽ, nic se neděje a dotyčný mi řekne: "Nemůžeš po mě chtít něco takového." Nebo se prostě jen naštve a nebaví se se mnou, jelikož po něm chci moc!

Nezměním někoho, kdo se změnit nechce, to vím.
Ale proč potom vše pak háže na mě? Proč to dává mě za vinu?
Můžu za to, že nemá žádnou školu.
Můžu za to, že kouří a pije, protože se mnou vydržet je údajně nemožné.
Můžu za to, že celé dny hraje hry na PC a se mnou čas trávit nechce, protože nic nevymýšlím.
Podvádí mě a údajně si za to můžu sama.
Chce po mě, abych to neřešila, abych se o tom už nikdy nebavila.. Ale abych toho byla schopna, nemůžu na to být sama. Nebo podle něj nejspíš ano.

A tam někde je někdo, kdo by mi tohle nikdy neudělal. Kdo by se prostě vykašlal na podělané hry na PC a trávil se mnou čas. Kdo by se mnou šel ven a je jedno kam, nemusí být plán. Kdo by neroztřískal půlku nábytku, když bych mu řekla svůj názor.
Tam někde je někdo, kdo by mě nikdy nenechal řešit jeho problémy. Kdo by nikdy nedovolil, abych kvůli němu chodila po lidech a bankách a neřešila to, co denně řeším. Jsem z toho unavená.
Nikdy by mě nenechal si vzít sama na sebe hypotéku a půjčku na opravu domu, nerozfofroval všechny peníze a pak mě nechal, kvůli jiné s tím, že si za to můžu sama, že jsem neměla čas nachystat hezké vánoce.
Tam někde je někdo, kdo by mě plánovaně nechtěl nechat s tím vším samotnou.
Tam někde je někdo, kdo by mi nikdy neřekl, že si mě vezme, až si to dostatečně zasloužím.
Tam někde je někdo, kdo se zajímá a ptá se. Jak to jde.. Povídá mi o svých úspěších a já jsem ráda, že se mu daří. Ptá se mě, jestli něco nepotřebuju a...

A ty to všechno moc dobře víš, kámo...
Že takový člověk existuje. Znal jsi ho moc dobře. Seděli jste spolu na střední v lavici.
To, jak jsi odešel, ho také dostalo. Vlastně se se mnou o tom nikdy v životě nebavil.

Měl jsi šílenou vůli žít. Chtěl jsi bojovat, ale už jsi to nezvládal.. Věděli jsme to všichni. Vůle by byla, síla docházela.
A nejhorší na tom bylo to, že všichni, co jsme pak stáli vedle sebe u konce tvé cesty... Všichni jsme v tu chvíli byli ochotni ti dát snad i celé naše životy, jen aby jsi otevřel oči, nadechl se a řekl: "Ha, dělám si z vás prdel!"
Zlomilo nás to.
Rozprchli jsme se, každý jinam.
Někdo za pár měsíců odešel na stejnou cestu, jako ty.
Někdo ještě stále žije a stále bojuje na tomto světě. Ale co vím, nikdo není šťastný.
Možná teď jeden člověk ano, ale musel projít jedním hnusným peklem...
Je zajímavé, kolik lidí jsi pojil svým přátelstvím.. Kolik rozdílných lidí a přece svým způsobem podobných, podobně ztracených.
Chybíš mi tady, protože bys mi konečně nakopal a nedovolil bys mi, abych dopadla tak jak jsem teď dopadla.

*Elle*

"Temné dny minulosti!

1. října 2017 v 0:50 | Elle |  Téma Týdne
- "Temné dny minulosti" -

Snad každý den mi probíhá scénář toho, co se odehrávalo během Silvestra 2016 až dubna 2017. Každý den to vidím před očima a už nemůžu dál, už nemůžu přejít to, co se stalo.
Je mi z toho zle, na blití.
Stačí, když se na něj podívám a vidím to znova!
Stačí, když tu feťačku potkám a znova, všechno je tady znova!
Nenávidím je! Do konce života je budu nenávidět!
Protože mě zničili, zničili všechno, co bylo ještě krásné...

*Elle*