Čas Vám nikdo nevrátí...

Ulovila jsem

13. října 2016 v 21:04 | Elle |  Králičí povídání
- Ulovila jsem lásku -

Přišla si sama. Ehm, přišel sám.
Po malých krůčcích a kouscích postupně přicházel, až jednoho dne začal dloubat pod stolem do mé nohy.
Ulovila jsem si lásku.
A vzala ji k sobě na pohovku a celý večer obdivovala lásku toho malého, chlupaté tvora s kulatýma očima.
Opřel se o mě, hezky se vedle mě natáhl a pokaždé, co jsem ho přestala hladit se mi pokoušel dostat pod ruku, abych nepřestávala a nebo začal olizovat ruku, nos.. okusovat prsty...
Žadonil o pozornost.
Ulovila jsem si lásku.
Pokaždé, když si to uvědomím, děsí mě to.

Procházím chodbou a malá láska na mě kouká a očkama žadoní, ať si ho vezmu, ať si ho všímám, ať jsem s ním!
Pak za mnou chodí všude, úplně všude. Pronásleduje mne.
Z povzdálí na mě hledí a čeká, kdy si na jeho lásku udělám čas. Je trpělivý.
Stačí vynechat jeden den a hned druhý den je jeho láska nepříčetná.
Vážně mě to děsí.

(Zdroj: vlastní)

Je to hezké, mít u sebe tvorečka, který má k vám takhle blízko a jste mu vlastně jeho světem.
Mám ho šíleně ráda, moc.
Strašně moc bolí uvědomění, že jeho život je tak křehký, tak krátký..
Až jednou odejde, zůstanu tady s jeho láskou sama (stejně jako s láskami, které mi tady zbyly po ostatních zamilovaných tvorech a lidech). Proto mě to děsí. Děsí mě konce lásek.

PS: Nejmilejší tvor na světě je malý králík. Nic/nikdo se králíčkům nevyrovná.

*Elle*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kika Kika | E-mail | Web | 17. října 2016 v 21:38 | Reagovat

tohle sedí i na mého psíka ;) jojo, zvířátka ty dokáží tu lásku tak nějak jinak projevovat než lidi 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama