Čas Vám nikdo nevrátí...

"Cena našich životů"

17. února 2016 v 20:38 | Elle |  Téma Týdne
- "Cena našich životů" -

Cena každého jednotlivého člověka se odhaduje velmi špatně. V tomto neexistuje žádný papírově pověřený odhadce, který by Vás a Váš život vyčíslil na x milionů či pouhých pár korun. Nikdo takový není, kromě Vás samotných. Jen Vy se můžete sami vyčíslit, dle toho, na kolik se ceníte a jak se máte rádi, či jak moc se podhodnocujete... Samozřejmě, že by Vaši známí a rodina ohodnotila Váš život na nevyčíslitelnou sumu, Vy máte na sebe úplně jiné měřítko. Často až příliš kritické a kruté.

Nejde život člověka vyčíslit nějak podobně.
Ukončená základní škola = 5 000,-
Ukončená střední škola = 10. 000,-
Ukončená vysoká škola = 20. 000,-
Vztah ke zvířatům = 2.000,-
Vlastník zvířete (1 kus) = 1.000,-
Schopnost empatie = 6.000,-
Schopnost milovat = 25.000,-
Schopnost platit různé poplatky za život = 3. 000,-
Schopnost umět se prosadit = 4.000,-
Koníček - čtení knih = 500,-
Koníček - plavání = 500,-
Koníček - cizí jazyky = 500,-

a tak bych mohla pokračovat dál...

Nic takového neexistuje :D

A jaké měřítko mám na svůj život mám já? Krutě přísné.
Můj život = 0 Kč

Nebojte, na Vás všechny mám stejné měřítko, jako na sebe!!!

V životě jsem nedala ničemu nový život.
Žádný život jsem nezachránila. Pokud nepočítám Houmera, Míšu, Lily a nějaké ty koťata. To jsou pro Vás ale zvířata, pro lidi bezcenné duše.. Převážně pro křesťany a další lidi, posedlé jakoukoli jinou vírou. Ale to je kapitola jiná.
Dlouholetí přátelé nežijí a přátelé, které jsem poznala během 5 let, od doby, kdy jsem změnila domovní přístav, jsou kromě jednoho, pouhý příživníci, kteří jsou vlastně rádi, když se Vám nedaří a mají radost, když se plácáte v blátě na mělčině u rybníka a máte zaslepené oči a oni vedle Vás stojí a kříčí: "Plav! Plav! Ještě kousek! Tam nalevo je kousek břehu, plav!" A nic z toho, co Vám radí, není pravda, nebo je zcela zkreslená jejich pohledem. Takže nejsem ani již dobrým kamarádem.
Nejsem ani dobrým rodinným příslušníkem. Za babičkou nejezdím, protože pořád pláče, když nás vidí a protože domů jezdím pouze 4x za rok, kolikrát ani to ne.
Nejsem dobrým člověkem.
Všechno dobro, co jsem kdy udělala nestojí za to, nestojí za zmínku, jelikož bylo vždy náležitě postrestáno.
Nejsem žádný hrdina.
Nepíšu ohromné filozofické články ani knihy, které by si mohly generace předávat dál a přinášelo jim to užitek, ne jako podpírání pod rozviklaný stůl.
Nedělám sbírky pro pomoc potřebným.
Nedělám nic, za co bych měla mít nějakou cenu.
Pouze žiju. Žiju spotřebním životem, často skrývajícím se před ostatními lidmi (pokud to alespoň trochu jde). Žiju a snažím se dýchat v tomhle světě, ale nic nevytvářím, nic hodnotného, dle mého názoru.

Život člověka je chráněn zákonem, ale proč u mne? U mne nemá nic z toho cenu.
Kdybych měla zítra zemřít.
Nikdo si toho nevšimne.
Rodina si chvíli popláče, v práci se sežene zástupce a přítel si najde jinou. Nikomu to moc neublíží, jelikož jsem za celý život neudělala nic, za co bych měla být nezapomenuta.

Můj život nemá cenu.
Váš možná ano.
Možná jste to Vy, kdo má nějakou cenu.
Kdo vážně stojí za něco. Kdo něco dokázal. Kdo někomu pomohl (ne pomoci někomu do autobusu nebo odnést tašku - myslím něco většího). Možná jste to Vy, někdo, kdo zachránil kamarádovi život a svůj život tím ohrozil. Někdo, kdo se postavil kulce a zneškodnil nějakého útočníka. Někdo, kdo zachránil před utonutím své děti a sám utonul.
Takové životy mají cenu.

Lidi, co celý den sedí u PC a hrají PC hry, dopoledne sedí ve škole a jen maximálně pomohou babičce v supermarketu, když se snaží dosáhnout pro mouku, takové životy, promiňte, ale stojí za nic, jako ten můj :D

Ceny životů lidí, které máme rádi a které nedejbože známe blíže a více podrobněji, jsou vyšší.
Je to jen díky tomu, že je máme rádi, ale sami moc dobře víme, že také nic zvláštního nedokázali a jedinou hodnotu mezi Vámi a jednotlivým člověkem jsou city, láska a schopnost se vcítit.
To je vše.
Ale že by ten člověk, kterého máme rádi, zachránil rovníkovou Afriku před suchem? Pomohl a rozjel plán, při kterém zachrání planetu před sobeckými lidmi? Zazpíval písničku, která zabránila nějaké autonehodě? Vynalezl lék na všechny druhy rakovin? Asi těžko.
Lidi v našem nejbližším okolí mají pouze cenu a hodnotu jen a jen pro nás, pro jiné lidi, kteří je neznají, žádnou hodnotu nemají. Protože je nemají rádi.
Jsme zaslepeni našimi city a láskou.

Lidské životy mají stejnou cenu, jako obyčejný vyhladovělý a opuštěný pes u cesty.
Také ho kdysi dávno někdo měl rád, když byl štěně, ale jelikož vyrost, hodili ho do reality, mezi lidi, kteří si o sobě myslí, že mají nějakou hodnotu a cenu.
Hloupě se prostě všichni pletete.
Lid, jako takový, cenu nemá žádnou.
Někteří jedinci se navzájem mají rádi, přisuzují ostatním nějakou hodnotu, ale ta je pouze subjektivní. Neznamená to nic v celoplošném měřítku.
Lidské životy cenu nikdy mít nebudou, dokud budou žít tak, jak žijí..
Občas takového psa u cesty vyzvednu (je mi jedno, jestli je to zvíře nebo člověk), pomůžu mu na nohy a pustím ho zdravého nebo alespoň ošetřeného do světa, to jediné, jako samotný jedinec, můžu udělat, ale jako něco hodnotného to neberu a nechvástám se tím.

Proto má můj život hodnutu = 0 Kč.
Protože jsem v celoplošném měřítku člověk, který nemá žádnou cenu. Nic dobrého neudělal, nevymyslel.
Možná mám hodnotu pro někoho blízkého, ale to v tomhle světě moc neznamená.


A teď mi řekněte, jakou hodnotu máte Vy? Nevyčíslitelnou? Asi těžko. Popřemýšlejte trochu o světě, o lidech, o činech, co lidi dělají a o všem celkově. Jakou hodnotu budete mít pak?

A neříkejte, že přece jen nějakou hodnotu mám :D Umím počítat.

*Elle*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 17. února 2016 v 21:14 | Reagovat

Ne, neumíš počítat :) Co jsi měla z matematiky? :)
Každý život má cenu, jinak bys už nežila :) 0=0, což znamená nic, neexistuje.

2 Elle Elle | Web | 17. února 2016 v 21:49 | Reagovat

[1]: Umím počítat.

3 Anet Anet | 18. února 2016 v 12:12 | Reagovat

Ahoj, tvůj článek mě zaujal...Zaujal mě tvým vyjádřením o životě.. Zaujal mě tím jak možná i ty jsi jedna z těch ( o kterých pohrdavě píšeš )co právě v tomhle článku ohodnotili můj život na 0...Sama píšeš ,že žádné měřítko není.. Měřítko že základka bude za 5 000.-..Ale  ty si mi to měřítko prostě napsala.. Proč bych nemohla udělat dobrý skutek ve smyslu podržení dveří a pomoci s taškou...? Ano, je to malý čin oproti vynálezu léku proti rakovině ale proto se mám cítit na 0? Nemám se cenit ani za 10,- že jsem pomohla? Ten člověk by mě za pomoc třeba ohodnotil lépe...To že nic nevyrobím, nezachráním a nerizkuji znamená že neexistuji? že mám právo maximálně dýchat..? A proč bych na sebe měla byt kritická? Proč? Nedělám nic špatného když se ohodnotím sama na nevyčíslitelnou sumu? Budu pak sobecká ? Nevím o tobě nic ale máš pocit ,že tvý rodiče by si jen poplakali a zapomněli? Nejsi na ně moc tvrdá? A na sebe taky....Babička brečí z lásky k tobě. Že tě vidí.. Máš i pro ni velkou cenu...Momentálně máš  pro mě velkou cenu, protože jsem si přečetla pro mě skvělý článek, který mi svým způsobem otevřel oči....:)

4 Elle Elle | Web | 18. února 2016 v 13:55 | Reagovat

[3]: Otevřel Ti oči, protože jsi do toho zapojila city? City k lidem, kteří se vyskytují ve Tvém okolí?? Kteří občas pomohou podržet dveře a jsou mezi sebou na sebe občas milí? City k příbuzným, kteří žijí ve Tvé blízkosti? Je to možné. Zkus ty city odstranit, co si uvědomíš poté? Odstraň city, to, že někoho máš ráda, že Tě někdo má rád a pak to uvidíš z mého pohledu. Uvidíš pouze člověka na Zemi, člověka ve vesmíru, jsme pouhá miniaturní bytost, která tady ničí celou planetu, hraje si na krále celé planety a pak najednou některé lidské bytosti prozřou a zažijí aha efekt, uvědomí si, že vlastně člověk spoustu věcí ničí a že by to měl napravit, ale už je stejně pozdě.
Mimochodem, to, že někdo nemá v celoplošném měřítku cenu, neznamená, že někdo neexistuje a že na něco nemáš právo :D

5 Anet Anet | 18. února 2016 v 15:47 | Reagovat

Já ráda city zapojuju...jsem člověk a vnímám koho mám rada a kdo má rád mě..proč se tomu vyhýbat? Ano, uvidím jen samostatnou bytost která ničí planetu...a?Je jak je a bude jak bude..Stále se cením nejsem k sobě kritická..ne tak jak ty...Přečetla jsem dneska tvůj proud myšlenek...Hodně mě překvapilo jak jsi pesimistická.. tak zvláštně..já jsem asi pravý opak tebe..a proto ,i když mám jiné názory ,jsi pro mě ....nevím jak to nazvat...fascinující? :D

6 Elle Elle | Web | 18. února 2016 v 23:37 | Reagovat

[5]: City mne zahnaly tam, kde jsem. Snažím se od nich někdy odprostit, dělat, že nejsou, na chvíli. Jinak uhořím.
Mít jiné názory, než někdo jiný je ohromné kouzlo, hlavně když neustále nepřikyvuje a neříká, máš pravdu, také si to myslím. Názory cizích, pokud je vážně člověk poslouchá, opravdu, nás posouvají dál.
Bohužel, je ze mě to, co se ze mě stalo. Ale někdy mám i lepší dny, jen o nich nepíšu, prožívám je.

7 Anet Anet | 19. února 2016 v 20:24 | Reagovat

A kde si Ell? Špatné dny  které si taky prožila píšeš.. A  já bych si přála přečíst si i tvé lepší dny..:) Tak jako jsem si přečetla rok 2013...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama