Čas Vám nikdo nevrátí...

Nejhorší stvoření na světě

9. listopadu 2014 v 10:00 | Elle |  Proud myšlenek
- Nejhorší stvoření na světě -

Jste vy.
Jsem já.
Jsme my.

Zamyslete se nad sebou, nad celým svým dosavadním životem.
Vše, co vám jakkoli ublížilo, co vás zranilo (častěji vnitřně, než fyzicky).
To vše vyplynulo od lidí, není tak?

Zamyslete se nad sebou.
Komu jste někdy řekli něco hnusného. Chtěli jste, aby dotyčný člověk měl špatnou náladu, aby nebyl šťastný nebo aby přišel o práci a pod. A udělali jste proto něco. Tomu člověku bylo ublíženo, díky vám.
Jste lidé, tak jako všichni lidé okolo.
Tak mě mrzí, že jsem člověkem! Že vy jste lidmi! Protože si to nikdo z vás nezaslouží.

Zamyslete se nad sebou, nad svým životem.
Možná vám někdo ve škole nadával, možná vám stále ještě ve škole někdo nadává a jste ve škole pro všechny nicka.
Proč? To nejste rovnocenní, jako ostatní? V čem jste jiní? Máte hlavu, máte oči, máte ruce, máte nohy a máte i srdce - v čem jste proboha tak jiní, že vám někdo nadává? Jak si to někdo může vůbec dovolit?
Pouze člověk.
To člověk je to nejhnusnější stvoření na světě, které umí nejvíc ublížit a zranit.
Žádný jiný tvor na světě tohle nedělá. Ostatní tvorové řeší pouze své přežití, lidé řeší kraviny a dělají ostatním lidem ze života peklo a ještě z toho mají radost.

Omlouvám se, musela jsem si ulevit a vypsat sem, co k lidem všeobecně momentálně cítím.
Nikdy nikomu neveř, hlavně ne lidem.
Lidé jsou zlo - to největší zlo na zemi, které vás nakonec zničí a ještě z toho budou mít potěšení a uspokojení.

*Elle*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 CuMelKaa CuMelKaa | Web | 9. listopadu 2014 v 15:25 | Reagovat

Bohuzel tak nejak vse co pises je v dnesni dobe pravda a naprosto normalni vec.. prakticky nikdo nemysli co an to ostatni nebo jak oni dopandou, kazdy je sebestredny a zbytek okolo ho nezajima =/

2 Lia de Chance Lia de Chance | E-mail | Web | 9. listopadu 2014 v 19:17 | Reagovat

To, co tu píšeš.. Je bohužel svatá pravda. S tím už nic neuděláš. Ovšem - já jsem ta, která zastává i fakt, že přeci stejně potřebuješ tu oporu a je tu někdo, kdo se o tebe postará. Nějaký kluk, kamarádka, anebo máma. Co je rodina? To je taky zlo? No, myslím si, že stejně i přes to zlo kolem nás je jistý světlo, co nám pomůže. Rodina je to nejdůležitější a když není rodina, musí být přeci někdo jiný. Člověk nemá jenom tu dobrou stránku, není dokonalý (od dokonalosti má hodně daleko) ale musí tu být i ta světlá, dobrá stránka. Věřím, že najdeš někoho, když jsi zatím nenašla :) Teď jen hodně štěstí.

3 Elle Elle | Web | 10. listopadu 2014 v 22:25 | Reagovat

[2]: Omlouvám se, možná takoví lidé - světlí lidé existují, ale já takové lidi ještě nepotkala.
Kluk se na mě přiživuje, kamarádka mě potřebuje v nouzi a rodina na mě kašle :-x
Ano, možná kdysi dávno jsem takového člověka ve svém životě měla, ale to bylo hezky dávno, teď je teď a teď nikdo nestojí za to, abych v něm našla oporu nebo dokonce světlo.
Ale děkuji, vidím alespoň, že je možná nějaká naděje.

4 Lia de Chance Lia de Chance | E-mail | Web | 11. listopadu 2014 v 21:20 | Reagovat

[3]: Naděje umírá jako poslední.. Hlavu vzhůru princezno, padá ti korunka :)

5 gabrilei gabrilei | Web | 28. listopadu 2014 v 19:43 | Reagovat

máš velkou pravdu , celý svět de to hajzlu jen kvůli lidem ,lidi jsou jenom prolhaní nic :-(

6 bludickka bludickka | E-mail | Web | 3. prosince 2014 v 21:23 | Reagovat

Někdy si říkám, že to není jen o těch lidech. Že je to o tom, že já jim dovoluji, aby mi ublížili. A tak se občas snažím to nedovolovat. Proč mě děti na základce neměli rádi, na to jsem bohužel nikdy nepřišla. Říkala jsem si, že kdybych to věděla, možná bych teď neměla strach a nemyslela si, že mě lidi nemají rádi ani teď.

7 Elle Elle | Web | 4. prosince 2014 v 12:30 | Reagovat

[6]: Zvláštní, kolik potkávám (na netu) lidí, kteří mají podobný problém, jako já a jako spousta ostatních lidí = základka. Zvláštní, že to, co se nám všem událo na základce se s námi táhne po celý život a má to dalekosáhlé důsledky do dospělosti.
Pro tvůj lepší pocit - děti jsou falešné a zlé potvůrky a nikdy v životě nezjistíš, proč tě neměli rádi nebo proč tě nesnášeli, oni si to dnes už stejně nepamatují! Tímhle se chlácholím.. a vlastně je to pravda, jak vidím dnešní děti na základkách, tak po pár letech od devítky si skoro nepamatují, kdo s nimi chodil do třídy a po 10ti letech na srazu s lidmi ze základky tě berou jako toho nejlepšího kamaráda, kterého ve třídě měli, přitom tě trápili k smrti.. Oni to zapomněli, ty nad tím stále hloubáš ve své mysli a nevíš kde jsi udělala chybu.. Trápíme se sami.

8 bludickka bludickka | E-mail | Web | 11. prosince 2014 v 20:20 | Reagovat

[7]: Já nad tím nijak zvlášť nehloubám :) Prostě co bylo to bylo, k tomu se nevracím, nejsou to zas tak traumatické zážitky, nikdo mě nešikanoval, jen jsem prostě byla neoblíbená (no, jeden rok jsem teda poslouchala nějaké urážky, ale to byl první stupeň a děti samy nevěděly, co vlastně říkají). Jen z toho všeho zůstal pocit, že nejsem schopná zapadnout. Něco jako přijít ke skupince lidí, která mě nezvala, a začít se vnucovat se svým názorem, něco vyprávět. Zůstal z toho pocit, že o moje názory a přítomnost většina lidí nestojí. S jednotlivci problém nemám, jen se skupinou lidí, nedokážu se prosadit. Ale ono to zdaleka není o základce, jako spíš o výchově rodičů a babiček.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama