Čas Vám nikdo nevrátí...

Co jsem se během léta naučila

21. srpna 2014 v 20:18 | Elle |  Proud myšlenek
- Co jsem se během léta naučila -

1) Jsem ten největší lehoch, co znám!

2) Neumím slavit! (ukončení školy, narozeniny, narození neteří, krásných dnů plných Slunce..)

3) Neumím být diplomatická, je těžké být ze 3 sourozenců ten prostřední, který je drzcen z obou stran špatnými řečmi na toho druhého.

4) Životy mých sourozenců jsou pro mé rodiče důležitější, než ten můj.
Ano, vím, že promoce jsou jen promoce, nic na tom není, hodinu stojíš a pak dostaneš diplom a jdeš domů. Ale pro člověka, který se 6let dře a jako jediný z rodiny nějakou VŠ dokončí a zároveň u toho pracuje a je to jeho celkově zatím jediný životní úspěch, tak je to pro něj docela důležité.
Je mi jasné, že svatba bratra, křtiny bratrovy dcery, narození sestřiné dcery, sestry zdravotní problémy, neschopnost neboli lenost dopravit se do Prahy a stavění schodů je důležitější, než můj život.
Všechno je důležitější, kvůli mě přece nepojedou 4 a půl hodiny do Prahy, aby si někde v Betlémské kapli sedli na zadek a počkali, až si přeberu diplom, šli se mnou na oběd a pak se se mnou prošli třeba po Praze nebo šli na nějakou výstavu (jak by chtěli), přespali v hotelu, který bych jim samozřejmě zaplatila a druhý den by jeli zpět.
Asi je těžké, mi trochu jejich životního času obětovat. Asi ano.
Připadám si jako malý capart, který nedostal čokoládu :D A teď si stěžuje babičce, která na něj byla vždy hodná.
Ale až vy půjdete ve svém životě po druhé na promoce sami, tak vás to určitě také zamrzí.
Zamrzí vás, když váš jediný úspěch ve vašem životě byl zatím dokončit VŠ a nejbližší rodinu to ani nezajímá :)
Zamrzí vás, když si díky tomu uvědomíte, že vlastně ti lidé, na kterých vám nejvíc záleží a pro které byste udělali všechno, udělali si na jejich dny s velkým D čas, pogratulovali jim a řekli jim, že jste na ně pyšní... že by tohle pro vás vlastně neudělali.
Alespoň jsem se naučila jednu, pro mne důležitou věc, že jsem mé rodině ukradená a jsem pouze člen do počtu.

5) Sousedky na vesnicích = čisté zlo.

6) Každý by měl mít rád své rodiče. Ano, mám je ráda. Otce mám ráda také, ale nesnáším ho za to, jak se chová k mamce, nesnáším ho za to, jak ji ponižuje. Jako otec byl nejhorší na světě, jako dědeček je super.

7) I když nemám Prahu ráda. Začínám ji považovat za svůj jediný domov.

8) Úplně jsem zapomněla, jak moc dobře jsem si s jednou z mých sestřenek rozuměla, když jsem byla ještě malá. Náš vztah musím trochu víc utužit a už ho nechci nikdy znovu přerušit mlčením.

9) Jsem hloupá.

10) Stále nevím, co přesně ve svém životě chci dosáhnout. Mám velké ambice, pracuji na spoustě projektů, některé úspěšně dokončím, některé zůstávají v základech, od některých odcházím uprostřed práce... Chtěla bych toho tolik za svůj život stihnout, až se bojím, že nestihnu nic. Možná je stejně v životě důležité se prostě za ničím nehnat a nechat svůj život klidně plynout, dělat věci, které mě baví a u kterých se cítím dobře a šťastná. A za tím si půjdu. Zatím je to to nejrozumnější, co mi tak nějak prošlo mozkem.

11) Zapomínám.

12) Mé hodinky jsou vodotěsné.

13) Miluju moře.

14) Umím začít rozhovor i s úplně cizími lidmi a ještě z toho mám super pocit.

15) Dokázala jsem se celé 2 měsíce obejít bez indiánského malování na obličej :D

16) Zjistila jsem (díky své sestře), že jsem strašně tlustá, vždy jsem byla hnusná a hlavně, že jsem strašně blbá a mám špatný humor... a ještě jsem úplně nejdebilnější člověk na světě, protože se večer podívám na internet nebo se odpoledne na PC učím do práce a píšu si u toho poznámky.

17) Doma už nejsem doma. (veškeré věci, které tam ještě mám jsou buď na půdě či ve sklepě - pomalu nemám ani kde přespat).

18) Zjistila jsem, že ne všichni kamarádi, které jsem považovala za ty dobré jsou skuteční kamarádi. Někdy jim prostě jde jen o to, aby na člověkovi vydělali peníze, využili ho na cokoli a nebo aby se rozešel s člověkem, se kterým chodí.

19) Jediný člověk, kterému na mě skutečně záleží je kolegyně z práce a kamarádka v jednom.

20) Netěším se do práce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama