Čas Vám nikdo nevrátí...

Time is running

1. března 2014 v 15:26 | Elle |  Proud myšlenek
- Time is running -

Tak moc mě to děsí, jak ten čas letí...
Myslím, že hodnota času, nikdy nebude dostatečně doceněna, jelikož nikdy nebudeme mít dostatek času, abychom ji dostatečně docenili.

Momentálně mne děsí 2 příklady z reálného života: Time is running!!

Za 1) DIPLOMKA
Ano, diplomka, poslední dobou mé téma číslo 1., 2. a také i 3. o ničem jiném poslední dobou nemluvím, včera se měla odevzdávat a já dostala zaječí úmysly a chytila jsem lenoru a nechala si prodloužit termín odevzdání na 14.3.
Nejspíš jsem udělala dobře, možná také ne.
Kdybych nebyla tak strachopudná a celej tento týden prostě makala a nezabíjela simíky, které jsem si kdysi dávno, jako malá vytvořila (líbí se mi ta smrtka), tak bych diplomku mohla odevzdat v termínu. Sice by to byl stres a musela bych hodně nahánět vedoucí práce.. Právě, kvůli tomu nahánění jsem to chtěla odložit, nechtěla jsem to mé vedoucí udělat, protože je to má chyba, že prostě nestíhám a místo psaní koukám raději na wc mísu a přemýšlím, jestli budu zvracet před odevzdáním diplomky nebo až potom.
A právě v tomto životním období mi ten čas tak rychle utíká..
Normálně, když nemám nic na práci, utíká strašně pomalu nebo mi to tak alespoň přijde. Ani se nenaději a už je večer a neudržím oči na monitoru.
Čas ale utíká vždy stejně, máme na to měřiče, ne?
Nebo to tak není, i přes všechny ty měřiče (v podobě hodin, hodinek, stopek, kalendářů a já nevím čeho ještě..) mi přijde, že čas vždy utíká pokaždé jinak. Možná se mi lidi prostě v měření času pleteme a někde vznikla chyba, možná je to můj subjektivní pocit.
Takže, po celém týdnu volna (úžasného volna) jsem ve své práci možná tak pokročila o komentáře ke svým grafům, nesnáším se za to.


Za 2) KAMARÁD
Jak jen těch 6 let rychle uteklo?
Jakoby to bylo včera, co nám odešel. Jakoby těch 6 let nikdy neuběhlo.
Je jedno, jestli uplynul 1 týden, 1 rok nebo těch 6 let, bolest ze ztráty velmi dobrého kamaráda je stále stejná. Nikdy se neutiší. Bude ve mě pořád. Ani čas ji neoddálí. Prostě mi ten člověk tady v mém životě chybí a ta díra po něm se nikdy nezaplní. Ne jen po tomhle člověku... Takových děr mám několik.
V tomto případě mi neutíká čas vůbec, jakoby se zastavil, zmrazil se.
A naše životy šly dál.

No to je fuk..

*Elle*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama