Čas Vám nikdo nevrátí...

Deštník

18. ledna 2014 v 17:24 | Elle |  Proud myšlenek
- Deštník -

Stojím si tak na zastávce a čekám na tramvaj. Koukám do země a v tom si někdo stoupne přede mne.
Stojí tam a já se koukám na velký šedý deštník, co drží v ruce, o který se opírá. Vzhlédnu směrem k obličeji dotyčného člověka. A nevěřím vlastním očím!
Ihned jsem toho člověka poznala. Rozbušilo se mi srdce radostí i svíravou bolestí. Chtěla jsem na něj skočit a obejmout ho.
Něco mi ale bránilo. To něco nechtělo, abych udělala to, po čem jsem toužila, chtělo to, abych jen stála tak, jak jsem stála.
"Co tady děláš? Ty tady nemáš být!", zvolám.
Dotyčný člověk, muž v tmavě hnědém kabátu, který jsem na něm nikdy v životě neviděla, s šedým deštníkem v ruce na mě kouká, ale neodpovídá.
"Ten deštník se k tobě nehodí. Je moc elegantní. Nikdy jsem u tebe neviděla tak drahé věci."
Muž stále neodpovídá.
"Co tady děláš? Ty někam jedeš? Kam?"
Normálně se takhle lidí nevyptávám, takhle naléhavě, ale prostě mi to nedalo se nezeptat. Muž, který stál předemnou byl (teda stále je) můj velmi dobrý kamarád a 3. března to bude už 6let, kdy zemřel. Proto jsem nechápala, proč stojí předemnou, na tramvajové zastávce, tak krásně oblečený s deštníkem, když ani nepšelo.
Najednou mi v hlavě proběhla lítost nad svým vlastním počínáním, za poslední půlrok.
"Promiň, že jsem teď na Tebe tak často nemyslela, jako dřív. Chtěla jsem jít dál. Chtěla jsem být šťastná."
Stále nic neříkal, stál, díval se na mě, já jsem se na něj nevěřícně dívala, nechápaje zvniklou situaci.
Když v tom se najednou pohl a podal mi deštník.
"Ne, nechej si ho. Co kdyby začalo pršet? Já mám v tašce vlastní, nosím ho s sebou pořád."
Nataženou ruku s sedým deštníkem popotáhl ještě blíže ke mě a svým gestem mě pobídl, abych si ho vzala.
"Tak děkuju."
Přebírám jeho deštník a nechápu proč si ho mám vzít.
Podívám se na dřevěnou rukojeť. Byla vážně krásná. Ten deštník byl určitě drahý kousek. Měla jsem z něj takový pocit.
Vrátila jsem svůj pohled na muže přede mnou.
Nebyl tam.
Nebyl nikde poblíž.
Byl pryč.

Ráno jsem se probudila a u postele hledala šedý deštník.


*Elle*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama