Čas Vám nikdo nevrátí...

My God, my secret friend, my love in one person...

5. dubna 2013 v 20:17 | Elle |  Proud myšlenek

- My God, my secret friend, my love in one person... -

With the lights out it's less dangerous...

Jak to jen napsat... Dnešek je pro mne velmi důležitý, radostný, ačkoli velmi smutný. Každý rok, od roku 2002, tento den slavím. I když není co slavit, doopravdy není co, je to velmi smutný den, protože tento den je napsán v úmrtním listu jednoho člověka, který je pro mne velmi důležitý.

Slavím tento den, protože mi nic jiného nezbývá a chci ho nějak oslavovat, oslavovat jeho existenci, i když byla tak velmi krátká. Chci oslavovat to štěstí, že jsem měla možnost ho poznat (bohužel zprostředkovaně).
Chci oslavovat jeho umění... Jeho umění žití. Jeho umění kreativní. Jeho umění měnit lidi, i když za svého života možná změnil jen hrstku lidí, ale v posmrtném životě změnil masu lidí!!!
Včetně mě.

Každý rok, na jeho počest napíšu několik řádků o tomhle člověku. Je mi upřímně jedno, co si o tom kdo myslí, pro mě je ten člověk důležitý. Vím, že si tyhle řádky nikdy nepřečte, neuměl ani česky :D
Ale moje duše to tak nějak trochu potřebuje. Potřebuje se vypsat (i když jsou to jen žvásty).

Toho člověka, o kterém píšu, na kterého zrovna myslím, zrovna nasávám jeho umění, jeho práci, JEHO.. jsem poznala v r. 2002. Už je to dávno, 11 let.
Nebýt bratra, tak bych toho člověka možná poznala později, ale možná ve špatnou dobu. Myslím, že v tom okamžiku, kdy jsem ho poznala, jsem ho měla poznat, abych se dopředu připravila na svou budoucnost a na to, co se mi v budoucnu stane.
Mělo mě to připravit, abych vyrostla, abych zesílila, abych se naučila být sama sebou, abych se naučila žít svým vlastním uměním, abych našla své vlastní umění a abych si vytvořila vlastní sny.
Bylo to nesmírně důležité období.
Nebýt toho člověka, který mě svým uměním naučil mnohé, bych byla v háji. Se svými pocity a myšlenkami, byla bych totálně bezradná, když mě potkal pocit totální prázdnoty, který mě bohužel zabil,... ale díky tomu, co mě ten člověk dal, co mě naučil, jsem dokázala vstát a jít dál. Trvalo to dlouho, hodně dlouho, ale měla jsem v sobě sílu, jeho sílu, svou vlastní sílu, věděla jsem, že tohle bych nikdy sama nedokázala, kdybych se předtím nenaučila a nepoznala plno věcí, které mi tento člověk ukázal a dal.
Díky němu jsem taková jaká jsem. Neskončila jsem někde ve škarpě a vážím si života, jak svého, tak cizích.
Vážím si toho, co mám.
Vážím si sama sebe a co je hlavní: "Nestarám se o to, co si o mě ostatní pomyslí."
Dal mi jiný pohled na svět, který mě každý den ohromuje.
Jsem mu za mnoho věcí nekonečně moc vděčná.

:( Jak zvláštní. Všichni velmi důležití lidé z mého života už nejsou dávno mezi námi.
Tak moc mě to ubíjí! Tak moc se snažím s tímto faktem žít! Tak moc...
Tak moc si vážím těch, co jsou ještě tady, v téhle realitě, kde jsem i já.
Tak moc se je snažím milovat a být s nimi, ale kolikrát to doopravdy nestačí. :( Mě teda ne... :(

Dnešek je pro mne doopravdy velmi důležitý.
Každý člověk za svůj život potká mnoho lásek, různě intenzivních...
Tento člověk, kterému dnes věnuju své myšlenky, pocity, touhy a přání... Je moje největší, nejvíc impozantní láska, kterou jsem zažila stejně intenzivně ještě k k jednomu (živému) člověku...

My God, my secret friend, my love in one person, Kdt.

Tohle je pto tebe:
http://www.youtube.com/watch?v=wTYzw3N7sRs (Howie Day - Longest night)
http://www.youtube.com/watch?v=QIeQbXukmBw (Jason Walker - Echo)
http://www.youtube.com/watch?v=Awr_jzijeIU (Ross Copperman - Holdin on and letting go)


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama