Čas Vám nikdo nevrátí...

Listopad 2012

Zítra znova do práce

27. listopadu 2012 v 21:51 | Elle |  Proud myšlenek
Zítra znova do práce

Tak jo. Byla jsem nemocná. Doopavdy hodně nemocná. Totální horečky, totálně zacpaný nos, prostě chřipka jak...
Ještě teď mám totálně zacpaný nos. Měla bych jít na orl, ale ne a ne se tam dostat :D.
Týden jsem si poležela doma v peřinách :)
Super. Konečně jsem si odpočinula, napsala 3 seminární práce do školy a celkově si tu nemoc užila (až na to lítání po doktorech).
Zítra jdu do práce. Na jednu stranu se mi chce... Ale co kecám: Nechce se mi tam!
Popravdě, to vychovatelství v družině mě nebaví. Divné. Přijala jsem to místo hlavně kvůli družině, ne kvůli tomu ostatnímu, co tam dělám. Zvláštní je, že mě to ani nebaví. Jen tam přežívám těch pár hodin, co tam jsem.
Už od začátku vím, že tam dlouho nejspíš nezůstanu. Chtěla bych, alespoň 3 roky. Uvidím, jak moc mě to tam bude deptat. Nejhorší je první rok, než si projdu vším tím školním obdobím a akcemi a než si udělám přípravy... Příští rok, jestli tam budu znova pracovat, tak už nějaké přípravy, náměty na činnosti budu mít vymyšlené, už mě to nebude tak žrát v hlavě a časově, na to se doopravdy už těším.
Možná že si přes velké prázky udělám pár příprav dopředu, ale pochybuju, budu mít jiné zájmy :D Třebaaa - učit se na státnice? :D Těžko. Prostě budu mít volno :P
Takže sluníčko, pohoda, občas brigáda, občas kouknu na učení na státnice a když se doopravdy budu nudit, tak si třeba nachystám nějaké přípravy.
Mě se tam zítra nechce:(
Musím to vydržet. Jen jeden den. Ve čtvrtek už to bude lepší:) Rozhodně.
Tak moje kecy pro dnešek ukončím.
Mějte se a doufám, že se vám zítra chce do školy, práce, na brigádu, kamkoli.. víc než mě :D (jasné, nechce se vám, stejně jako mě).

*Elle*


Český hudební byznis

14. listopadu 2012 v 19:32 | Elle |  Proud myšlenek
Český hudební byznis

Musím se vám přiznat. Nemám ráda český hudební byznis, ALE!
Ale mám slabost pro skupinu Kryštof, Davida Deyla, Tomáše Kluse, Marka Ztraceného, Michala Hrůzu...
Takové "básnířské textaře".
Hlavně pokud se jedná o skupinu Kryštof, tak vždy když poslouchám jakékoli jejich album, tak zažívám básniřskovo-texařský ohňostroj. A jejich nové album - Inzerát - se jim doopravdy povedlo.
Víte jaký je můj úplně nějvětší sen? Jestli se někdy budu vdávat, tak to bude někde na zámku a moc bych si přála, aby mi na ní hráli zrovna oni, prostě by byla pařba, proč ne? :D
Už abych začala šetřit :D Nebo se nikdy nevdám... :D
*Elle*

Dnešek

13. listopadu 2012 v 18:45 | Elle |  Proud myšlenek
Dnešek

Dnešek byl neskutečně krásný. Dlouho jsem nezažila den, kdy by všechno, co jsem udělala a na čem jsem pracovala šlo tak lehce, bez komplikací a všechno tak krásně navazovalo + bylo krásné počasí + potkala jsem člověka, kterého jsem dlouho neviděla (býv. spolužačku z výšky), přímo v práci + děti v práci byly neskutečně fajn + když jsem přišla na zastávku, jela mi hned tramvaj + když jsem šla do obchodu, tak moje oblíbené jídlo zrovna bylo v akci + mám úžasnou náladu!

Dokud mi ji nezkazí spolubydlící, naproti z pokoje (býv. spolužačka ze střední) a nebude mít zase blbé kecy..
Momentálně chce řešit věc: "Proč jsem si se spolubydlící, se kterou jsem na pokoji, domluvila slečnu na úklid, když jsme měli službu a neudělaly jsme to my?"
Nechápu o co jí jde. Proč musí být tak negativistická, když je na světě tolik úžasných věcí, které člověka dokážou potěšit, ale ona vidí všude jen chyby, hnusné věci a negativismus = s takovým člověkem se nedá žít v jednom bytě a už ani kamarádit, proto jsem s ní a naším kamarádstvím po 8mi letech přátelství skončila. Doopravdy se to nedá vydržet, když tě kamarád neustále buzeruje za všechno, co děláš i neděláš.
A co se týče toho uklízení...
Kdybyste měli toho tolik na práci a prostě něco museli neudělat, věděli byste, že byste za to dostali pojeb (od stejně straého kamaráda = nechápačka), tak si určitě raději zaplatíte někoho, kdo práci, kterou nestíháte udělat, udělá za vás a máte klid, ne? Jenže my snad klid nikdy mít nebudeme, protože je to té krávě naproti v pokoji nelíbí, že jsme to neudělaly my. Smějící se Mám dneska tak dobrou náladu, že ji beztak pošlu do prdele. Smějící se Ať si na takové vyskakování na mě nezvyká.


PS: Dnes jsem byla a stále ještě jsem: šťastná!!!!

*Elle*

Konečně pátek

9. listopadu 2012 v 16:00 | Elle |  Proud myšlenek
Konečně pátek

Tak už! Už jsem se dočkala - pátku.
Poslední dobou mi čas utíká víc rychleji, než obvykle, ale to se mi nejspíš jen zdá. Možná ten čas tak nevnímám, když toho mám tolik a mám pořád co dělat. Což je na jednu stranu fajn, ale na druhou ani ne, protože vlastně nemám čas si někdy odpočinout. Žeby o víkendech? To chodím do školy nebo se do ní učím nebooo píšu seminárky/diplomku.
Ale za rok už bude, doufám, po všem. Těším se jak blecha na psí kožich.
Konečně pátek. Nemusím vypadnout z bytu, protože si spolubydlící žádného chlapa nedovede, za což jsem moc ráda. Mám teď až do zítřejšího rána úžasnou možnost si odpočinout.
Co já jen budu dělat? teď mě proudí hlavou, že bych měla dokončit seminárku, upravit materiály na učení a všechno to vytisknout, nachystat a pak někdy v týdnu nebo o víkendu, jak budu ve škole, odnést profesorům.
Jenže... Je tohle odpočinek? Jak pro koho, možná to upravování materiálů na učení se ještě dá, naposledy jsem skončila u 83 slidu a to nejsem ani za půlkou Smějící se a už příští sobotu mám z toho zkoušku Smějící se.
Jsem velmi zvědavá, jak se to stihnu všechno naučit.
Nojo, jenže... Chci si odpočinout.
Tak si 2 hoďky budu hrát se seminárkama a prácemi do školy a pak budu pařit hry, netovat a možná i sem psát články.
Kdoví co mě všechno dnes napadne.

Konečně pátek!

*Elle*

Hádanky 1

6. listopadu 2012 v 17:46 | Elle |  Výchovná práce s dětmi
Hádanky 1

Brouzdám netem a shromažďuji různé hádanky, které se mi ( možná i Vám) někdy budou hodit.
Tady jich pár máte:)


Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne. Co je to?
(šnek)

Neustále to mění tvar, ale přesto je to stále kulaté. Co to je?
(měsíc)

Má to klobouček,
jednu nožičku,
pěkně si sedí,
v mechu v lesíčku.
(Hříbek)

Kolik udělá vrabec kroku za 100 roků???
(žádný, protože skáče)

Všechny barvy duhy mají jejich tuhy.
(pastelky)

Má to rohy žádné nohy co je to???
(polštář)

V zimě dokonce i zebe.
V létě je ho plné nebe.
Na obzoru beránky
zrána jako za večera
proměňuje v červánky.

(sluníčko)


Stoupneš na ni, přece vstává.
Má ji ráda každá kráva.
Srnec, králík našup
rád si spase nášup.

(tráva)

Přišel k nám host,
spravil nám most,
bez sekery bez dláta,
a přece je pevný dost.

(mráz)

Každé ráno vesele
tahá spáče z postele.
Za tu službu nevděčníci
hned ho klepnou po palici.

(budík)

Heboučké je jako z vaty,
kožíšek má mourovatý.

(kotě)

Přišel k nám bílý kůň,
zalehl nám celý dvůr.

(sníh)

Nemá to huby,
ale tři zuby,
u jídla slouží,
po něm netouží.

(vidlička)

Patří ti to, ale tvoji přátelé to používají víc než ty.
Co je to?

(tvé jméno)

Za kadeřavou hlavičku vytáhnu z nory lištičku.
Sáhni si, je hladká, ukousni, je sladká.

(mrkev)

Citáty 4

4. listopadu 2012 v 20:31 | Elle |  Citáty, myšlenky, věty
Citáty 4

- Pokud tvůj plán selhal, změn plán, ale nikdy neměň svůj cíl.
- Každý den je nový začátek, proto se zhluboka nadechni a začni znovu.

Za každým "dělám si srandu" je trocha pravdy.
Za každým "nevím" je trochu vědomostí.
Za každým "je mi to jedno" je trochu emocí.
A za každým "je to v pořádku" je trochu bolesti.

Směj se, když můžeš.
Omluv se, když bys měl.
A nech být to, co nemůžeš změnit.



"Jedno slovo"

2. listopadu 2012 v 20:59 | Elle |  Téma Týdne
"Jedno slovo"

Na tohle týdenní téma mě napadá jen jedna jediná myšlenka: Děda.
Před třemi lety zemřel a vždy když si na něj vzpomenu, šíleně mi chybí. Vzpomínám na něj docela hodně často. Byl část mého života, je část mého života, já jsem byla a jsem část zase jeho života... Prostě je pro mě jeden z nejdůležitějších lidí na světě! Bez něj bych neexistovala! Nebyla bych tady, nemohla bych žít, užívat si krásy života, poznávat úžasné věci, které tady jsou. Jsem mu za svůj život nesmírně vděčná. Jsem mu vděčná za to, že si vzal moji babičku, úžasnou ženu!
Jsem mu vděčná za to, že i když nikdy nepoznal vlastního otce, mé mámě tohle nikdy neudělal. Jsem mu vděčná za mámu! Jsem mu vděčná za to, že se dokázal postarat o 7 dětí a z mé mámy vychoval toho nejlepšího a nejdokonalejšího člověka na Zemi!!! Jsem mu vděčná, že vždy, když jsem s ním byla o prázdninách byl plný optimismu a měl v rukávě každou chvíli nějaký vtípek nebo vtipnou historku:) Miluju ho za to všechno! Strašně moc mi chybí. Jenže život jde dál, i když někdo důležitý v našem životě odejde navždy někam daleko, jdeme dál, musíme, jinak bychom se zbláznili a nedokázali vydržet tu nechutnou a ostrou bolest v naší duši...

Jen jedno slovo: DĚDA!

*Elle*