Čas Vám nikdo nevrátí...

Říjen 2012

Citáty 3

25. října 2012 v 18:00 | Elle |  Citáty, myšlenky, věty
- Citáty 3 -

- O své věčnosti rozhoduješ v tomto životě! (S. Kierkengaard)
- Ticho před narozením, ticho po smrti: život je hluk mezi dvěma neprozkoumatelnými obdobími ticha. (I. Allendeová)
- Život využijeme nejlépe, když ho věnujeme něčemu, co trvá déle než život sám. (W. James)
- Čím je život prázdnější, tím je těžší. (A. Allais)
- A smysl života jen v tom je skryt, to, co život dal, zkrásnit a uhájit. (V. Dyk)
- Je-li v člověku světlo, vždy z něho vyzařuje.
- Komu nestačí málo, tomu nestačí nic. (Epikuros)
- Jen sluneční paprsek stačí prosvětlit mnoho temna.
- Protože jsem tě poznala, navždy jsem se změnila...
- V té chvíli, kdy jsi odešel, mé srdce se zastavilo...

Citáty 2

25. října 2012 v 17:49 | Elle |  Citáty, myšlenky, věty
- Citáty 2 -

- Smrt se neřídí našimi plány.
- Co je smrt? Konec nebo přechod?
- Mnozí z těch, co žijí, by zasluhovali smrt. A mnozí z těch, co zemřeli, by zasloužili žít...
- Je lepší zemřít pro něco, než žít pro nic.
- Smrt může být přítěží, smrt může být vysvobození. Neproklínej ji, smiř se s ní...
- Neříkám, že nechci umřít. Jen nechci být u toho, až se to stane.
- Není cesty zpět, jen je cesta kupředu.
- Přítel by měl snášet přítelovy slabosti. (W. Shakespeare)
- Nejenže se mé myšlenky občas toulají. Někdy mě dokonce opustí úplně. (Halina Pawlowská)
- Dej každému dni příležitost, aby se mohl stát tím nejkrásnějším dnem v tvém životě. (M. Twain)
- Někteří lidé vstoupí do našeho života a rychle z něj zase odejdou. Někteří v něm nějakou dobu zůstanou a zanechají stopy v našich srdcích. My už pak nikdy nejsme stejní.
- Žij okamžikem, protože ta chvíle, co právě prožíváš, už se nikdy nevrátí.


Citáty - 1.

25. října 2012 v 16:09 | Elle |  Citáty, myšlenky, věty
- Citáty - 1. -

Mám pro Vás (spíše pro mě) citáty, myšlenky, věty a slova, která mě kdysi nějak, něčím zaujali.
Postupně je sem budu doplňovat a přidávat další. Případně můžete do komentů psát své vlastní, které zaujali právě Vás.
Neznám, nebo jsem zapomněla některé autory citátů, tak promiňte, pokud u citátů nebudou někdy napsáni.

- Čas vám nikdo nevrátí. (To říkám já, hodně často. Jedno z mých životních mott)
- Carpe diem. = Užívej dne.

- Žij svůj život, ne cizí.
- Nesni o svém životě, žij svůj sen!
- Když už nemám vůbec žádnou naději - vymyslím si ji.
- Peklo je přeplněné a nebe jen pro zvané.
- Dokud dýchám, doufám.
- Nevěř nikomu, kdo žije!
- Neohlížej se stále! Mnohem důležitější než to, co vidíš kolem sebe, je to, co máš v sobě. (Babler)
- Promiňte mi tento dlouhý dopis, ale neměl jsem čas napsat krátký. (Pascal)
- Nejhorší nemocí duše je chlad. (Herve Basin)

- Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztratí přítele. (Francis Bacon)
- Přítel je ten, kdo o vás ví všechno a má vás pořád stejně rád. (Elbert Hubbard)
- Kdo opustí smutného přítele, není hoden, aby se někdy dělil s jeho radostí. (Gaius Valerius Catullus)
- Někdo má to štěstí, že má schopnost být přítelem. Bratra vám přidělují rodiče, nebo snad osud, podle toho, jak se na to díváte, ale přítele si člověk volí sám a dobrovolně. (Jan Werich)

Kamarádka - ES-

23. října 2012 v 21:00 | Elle |  Proud myšlenek
- Kamrádka -

Tak jsem dneska vzala odvahu a napsala jsem své spolužačce z výšky. Říkejme jí -ES-. Omluvila se jí, že jsem se tak dlouho neozvala a že jsem bez jakéhokoli vysvětlení přestala na pár měsíců reagovat na zprávy, školu změnila na dálkovou a ztratila se.
Odpustila mi. Doufám.
Důležité je hlavně to, že jsem jí napsala. Možná by mi napsala ona, ale jsem radši, když jsem to udělala já. Přece jen jsem se nakopla tím, co jsem včera napsala.
Občas člověk musí "stáhnout ocas" a omluvit se. Měla jsem pár osobních i technických problémů a jen jeden jediný důvod, proč jsem se jí doteď neozvala - já. To jen kvůli sobě, byla jsem lenivá, stále jsem. Odkládala jsem to na jindy, jenže... Ono je vždy lepší, když danou věc, která Vás napadne, když ji uděláte hned, nebo si alespoň napíšete limit do diáře, do kdy to uděláte.

Jsem tak ráda, že jsem se jí ozvala.
Moc kamarádů nemám. Ještě mě čeká jedna kamarádka. Říkejme jí -Z-. Kdoví, jak to vezme ona. kdoví jestli mám vůbec sama chuť se jí ozvat. U téhle druhé mám spíš pocit, že bych se jí MĚLA ozvat, že MUSÍM, že je to nějaká zvláštní POVINNOST. Ale že i když se jí ozvu, neudělá mi to radost, jako u kamarádky -ES-.


-ES- mám strašně moc ráda. Něco mě k ní přitahuje. Nevím co to je. Možná mi je vzhledově hodně sympatická, ale také i tím, jaká doopravdy je. Je milá. Kdo by se nechtěl stýkat s milým člověkem?
Ráda jsem si s ní vždy povídala a ráda jsem s ní chodila na brigády. Čas, který jsem s ní strávila, jsem nikdy nelitovala a vždy jsem z toho měla dobrý pocit.
Vždy, když z něčeho máte dobrý pocit, držte se ho (toho). Dovede vás to hodně daleko, až tam kam jen budete chtít.
A já s -ESkem- půjdu v pátek ven. Jsem šťastná. Tak moc, že to prostě někomu musím říct a jelikož u mě nikdo není, komu bych to šla říct, jste to vy, bohužel pro Vás.
Člověk se o svou radost musí podělit :D
Doufám, že nám páteční večer nic nenaruší a výjde.

Moc bych si přála mít skutečnou kamarádku, se kterou bych byla víceméně stále v kontaktu a měla s kým jít ven, pokecat, opít se, nakupovat, chodit do kina, užívat života s někým, kdo mi je sympatický a s kým si rozumím. Přála bych si to. Nikoho takového zatím nemám.
Jsem špatná kamarádka. Ale vím, že umím být lepší! Když chci! A já už chci!

Elle

"Něco je špatně..."

22. října 2012 v 21:02 | Elle |  Téma Týdne
- Něco je špatně... -

Přesně tahle (ne)dokončená věta mi proudila v mysli, když jsem se snažila najít jiný směr svého myšlení, života, pohledu na svět...
Něco je špatně! Něco nebo někdo je špatný! A já to musím najít.
Našla jsem to. Byla jsem to já.


Prozradím Vám jednu věc: vždy, když Vám v hlavě vznikne tahle věta: "Něco je špatně.", tak Vás Vaše intuice upozorňuje buď na situaci, ve které zrovna jste a volá na Vás: "Pozor! Dávej si pozor!" nebo na Vás volá: "Něco nebo někdo je špatný! Podívej se kolem sebe, dávej pozor, změň to!" Máte možnost to všechno změnit, nemusíte se utápět a říkat si, jak špatná je situace nebo jak špatný jste člověk a nebo jak špatní jsou lidé kolem Vás... Takhle zůstanete na jednom bodu, ze kterého chcete ven a nevíte jak. Jedině takhle, když si budete naříkat a nic pro to nedělat, zůstanete na bodě mrazu a nikdy nic nevyřešíte...
Já jsem na jednom takovém bodu mrazu stála dlouho, strašně dlouho, několik let... Budu upřímná, 4-5 let jsem stála na bodě mrazu a říkala si neustále: "Něco je špatně...". Obviňovala jsem samu sebe, všechny okolo sebe, situace, do kterých jsem se dostala...
Ne! Takhle se doopravdy nikam neposunu a já si tak moc přála, někam se posunout. Najít nějaký úžasný životní cíl, který by mě hnal dál životem, ze kterého bych se těšila. Potřebovala jsem vzpruhu. Potřebovala jsem nakopnout a pořádně! Vylízt z "emo" nálady :D a jít vstříct světu a slunci.
Potřebovala jsem to. Každý člověk to potřebuje.
Našla jsem knížku. Neuvěřitelné, jak často mi nějaká kniha otevřela oči. Tohle se mi stalo už podruhé v životě, aby mě kniha oslovila tak moc, že jsem musela změnit pohled na svět, své vlastní vnímání... Nikdy jsem toho nelitovala. Přinesly mi (obě) velkou šanci být lepším, vyrovnanějším a šťastnějším člověkem.

"Něco je špatně..."
Byla jsem to já sama. Já sama jsem byla špatná, protože jsem se na svět dívala ze špatného úhlu pohledu. To špatné jsem s sebou vláčela (situace, lidi, mé vlastní chyby, špatná rozhodnutí...).
Byla jsem to já. Možná stále jsem, kdoví. Pracuji na tom.

Když Vám Vaše intuice říká: "Něco je špatně...". Doopravdy byste se měli zastavit, zamyslet se, zaposlouchat se, podívat se okolo sebe... Zpozornět. Zbystřit své smysly a myšlenky. Protože doopravdy je něco špatně. Věřte mi.
Najděte TO, co je u Vás špatné a pokuste se to změnit, zmírnit důsledky a následky, popřípadě na chvíli stáhnout "ocas" a udělat věc, kterou tak často neděláte (př. omluva).

Držím Vám palce, abyste své intuici dokázali včas naslouchat.

Elle

Again

22. října 2012 v 20:18 | Elle |  Proud myšlenek
Again

Znova.
Jsem tady znova. Pod jiným názvem blogu, pod jiným jménem, s jinými myšlenkami, s jinou vírou, s jinou nadějí, s jinými cíly... Jsem tady znova - jiná. (Snažím se).

Je tady Elle.
Nic převratnýho, nic novýho, nic impozantního - jen já, obyčejná, dnes už malinko jiná Elle.

Svůj předešlý blog jsem musela promazat. Ne zcela, protože se na něj vážou jisté mé osobní vzpomínky, na články, které jsem v jistých špatných časech napsala a na které se ráda chodím dívat, které mi ukazují realitu světa, do kterého bohužel stále patřím...
Musela jsem ho opustit, sledovali mě, používali ho na mě a já to už nevydržela.
Pod novou identitou se tu zjevuji, musím, je to můj život.
Psaní.

Až to tady upravím (vizuální stránku blogu), tak se vynasnažím, aby to bylo co nejrychleji :)

Zatím,
Elle